Izraelský stát se ubránil (také) díky letadlům z Československa.

Nebyl to snadný čas. 15. května 1948 se začaly odpočítávat první hodiny nového státu Izrael. Nebylo mu však dopřáno klidu, jak by v těch chvílích nejvíce potřeboval. Nejvyšší představitelé sousedních arabských států se snažily ze všech sil nového souseda zlikvidovat. Podobné záměry se mohly snad i vydařit, kdyby prakticky neexistující izraelské letectvo nedostalo z tehdejšího Československa svá první stíhací letadla - Avia S - 199. Počáteční arabský útok byl úspěšně odražen a izraelské letectvo Chel Ha‘Avir se urychleně snažilo získat konečně moderní stíhací letouny. V listopadu 1949 bylo rozhodnuto, že po Aviích prodá Československo do Izraele také 59 stíhacích letadel Spitfire Mk.IX.

Dodnes málokdo z nás ví, jak ohromný význam měla letadla z Československa pro Svatou zemi jménem Izrael. Židovský národ svou vlast hledal po staletí. A k tomu, aby ji ubránil proti nepřátelům, přispěla česká pomoc v podobě letadel jménem Spitfiry.

Na svých křídlech přinesla do Izraele pomoc, vůli a svobodu.

AVIA - Messerschmitt ME-109

Zatímco stroje Spitfire (S-89) a La-5FN/La-7 (S-95/97) byly zastoupeny v československých stíhacích útvarech v relativně malém počtu, stíhací letouny S-99/199 je daleko převyšovaly v počtech sloužících v té době u československého letectva. Bylo to způsobeno tím, že S-99/199 byly v ČSR kompletovány ve dvou leteckých továrnách AVIA a LETOV a do roku 1949 jich bylo dodáno celkem 551 kusů. Poslední S-199 dosluhovaly u pluků v roce 1954, tedy v době, kdy Lavočkiny La-5FN/La-7 byly již zrušeny a většina Spitfirů spolu s 207 kusy letounů Avia S-199 byly prodány do Izraele.

Neoficiální název 'Mezek' se ujal nejen pro počeštěný a zkrácený název původního konstruktéra a výrobce těchto strojů prof. Williho Messerschmitta, ale také pro některé nepříjemné vlastnosti letounu, které tak dobře vystihovala tvrdohlavost, sveřepost, někdy až zákeřnost křížence kobyly a osla.

Spitfiry byly pro izraelské letectvo skutečnou injekcí. Jen v leteckých soubojích roku 1949 poslali jejich piloti k zemi 15 arabských letadel. Spitfiry s Davidovými hvězdami na křídlech a trupu vydržely v první linii až do roku 1955. Na strojích Spitfire získával první zkušenosti i muž, který se později stal třetím velitelem Izraelského letectva a ministrem obrany. Jmenuje se Ezer Weizman a byl i sedmým prezidentem státu Izrael. Na základně  Hatzerim je v leteckém muzeu dodnes uchován jeho černý „osobní“ letoun Spitfire LF Mk.IX . s číslem 57. Létal při slavnostních příležitostech až do roku 1976.

Dassault MD-450 Ouragan

V roce 1947 byly určeny přesné požadavky francouzského letectva na nový letoun, to požadovalo typ s rozpětím 10 m, výškou 3,8 m, délkou 9,4 m, stoupavostí 25 m/s, který by byl vyzbrojen čtyřmi kanóny ráže 15 až 20 mm a poháněn motorem Hispano-Suiza Nene.

MD-450 byl navržen jako jednomotorový dolnoplošník s válcovým trupem a se šípovým křídlem. Výzbroj tvořily čtyři kanóny ráže 20 mm spolu s podkřídelními závěsníky.

Mimo jiné země byl dalším uživatelem i Izrael, který z důvodu nedostatku letadel postupně do své výzbroje zařadil 75 Ouraganů, které později prošly několika konflikty a v roce 1971 byly stáhnuty z aktivní služby. Dodnes lze některé z nich shlédnout v muzeích.